Ačkoliv je život a studium v Británii velmi lákavé, studenti mají často strach z financí. Realitou ale je, že většina studentů se finančně osamostatní během prvního semestru studia. Honí se ti hlavou, jak si zvládneš pokrýt životní náklady tak, abys dál nezatěžoval rodinný rozpočet? Ptáš se, co všechno potřebuješ k tomu, abys v UK mohl při studiu pracovat a kolik si zvládneš vydělat?
Během studia na univerzitě v Británii se nejen posuneš v rámci své kariéry cestou za vysněným titulem, ale zároveň máš i možnost se navíc finančně osamostatnit a tím samotnému rodinnému rozpočtu ulevit. To zvládneš levou zadní díky flexibilní tzv. part-time práci (brigádě) při studiu, kde nejen nasbíráš první kariérní zkušenosti do CV, ale hlavně si dokážeš pokrýt i životní náklady při studiu a možná i něco málo navrh ušetřit. Spousty studentů si myslí, že studium v zahraničí je pouze pro finančně zajištěné studenty, ale opak je pravdou, cca 80% našich studentů je finančně plně soběstačných do konce prvního semestru studia.
Kolik hodin zvládnu měsíčně pracovat?
Na univerzitě strávíš fyzicky 12-16 hodin vyučování týdně (na přednáškách a seminářích či workshopech). Většina studentů chodí do školy 2-4 dny v týdnu, ale většinou ne na úplně celý den. Záleží vždy na dané univerzitě a hlavně oboru, který studuješ. Obvykle zvládneš pracovat zhruba 20-25 hodin týdně (někteří i více). Skvělé je, že počet hodin není omezení, takže vždy záleží na tvých aktuálních časových kapacitách. Některé týdny zvládneš pracovat více, když toho budeš mít méně do školy a některé zase méně. Nicméně pořád dost hodin na to, aby sis pokryl/a životní náklady.
Kolik si dokážu vydělat?
Díky velmi dobrému systému minimálních mezd se dá v Británii vydělat dost na pokrytí životních nákladů. Studenti většinou vydělají mezi £7,50 až £10 na hodinu. Pokud tedy pracuješ 25 hodin týdně, tak si v průměru vyděláš £750 až £1000 čisté mzdy měsíčně. V Británii existuje také nezdanitelné minimum, proto studenti ze svého výdělku skoro nic nezdaní.
Kde studenti pracují?
Studenti nejčastěji pracují v pohostinství nebo v obchodech. Práci tedy rozhodně najdeš v různých restauracích, kavárnách, hotelích nebo v eventových či promo agenturách, prostřednictvím kterých se můžeš dokonce ocitnout i jako obsluha na svatbě královské rodiny nebo obsluhovat prince Harryho, Hugh Granta či pracovat na Garden Party přímo v Buckinghamském paláci (ano, i to se stalo našim studentům!). Lehce také najdeš part-time job i v supermarketech jako je Tesco či Lidl, které také hledají posily do skladů a jsou velice dobře placené. Sklady, jako například Amazon, M&S a další jsou také často vyhledávaným místem na brigády, protože dobře platí a nejsou doménou pouze pro studenty, ale i studentky. Také můžeš pracovat jako asistent prodeje v širokém spektru obchodů ať už s oblečením světových značek nebo elektronikou. Tento druh brigád je velice flexibilní a dobře placený. Více o tom, jak naši studenti brigádničí se dozvíš v medailóncích níže. Další skvělou pracovní příležitostí je práce pro univerzitu – například pro studentskou unii nebo jako tzv. “student ambassador”. Více informací k práci na univerzitě najdeš v našem předchozím blogu.
Jak začít?
1. CV
Životopis je první krok k úspěchu, pokud už máš ten svůj vytvořený, bude ti trvat jen chvíli ho přetvořit na britský standard. Životopis by měl být strukturovaný a chronologicky seřazený. Napiš veškeré pracovní zkušenosti, co jsi získal, ať už to byla školní praxe, prodávání zmrzliny nebo dobrovolnictví při organizaci akce. Vždy popiš, co jsi měl na starost a co ti jednotlivé zkušenosti dali.
TOP TIP: Anglický životopis by měl být bez fotky, tak aby všichni měli stejné možnosti zaujmout!:)
2. Kariérní centrum
Skvělou příležitost, jak si najít práci nebo placement a nasbírat cenné rady, najdeš přímo na univerzitě! Každá univerzita totiž má na kampusu své vlastní kariérní centrum s vyškolenými profesionály, kteří radí studentům s životopisem, kde si najít práci nebo i mock interviews (což jsou takové pohovory nanečisto, které tě připraví na skutečné interview).
Můžeš se tak zúčastnit různých workshopů, seminářů nebo i tzv. employers fairs, kde získáš větší přehled o trhu práce a další skills, které se ti vždy hodí na tvé CV. Tato podpora od univerzity je pro všechny studenty bezplatná a navíc je dostupná i pro studenty, kteří již odpromovali a mohou tak čerpat podpory i v budoucnu při hledání zaměstnání a budování své kariéry.
3. NIN
Pro práci v Británii je potřeba mít tzv “National Insurance Number” (NIN). Pod tímto čísle tě pak zaměstnavatel eviduje a nahlašuje na příslušné úřady. O NIN žádáš až po příletu do UK a my v UniLinku Ti poradíme jak na to!
4. Hledat a psát – neúnavně
Když máš připravené CV, požádáno o NIN a hlavu plnou rad od kariérního centra – je tvým dalším krokem hledat konkrétní nabídky. Jednou z možností je hledat online na různých portálech, ale další obvyklá a zcela nejefektivnější možnost je obejít osobně kavárny a obchody v okolí univerzity a ve městě samotném. Mnoho restaurací hledá výpomoc ze dne na den a ne vždy tuto informaci pověsí na své okno nebo na internet. Proto je náš top tip vytisknout si komínek svých CV-ček a následně “večerníčkovat” ve svém okolí. V UniLinku ti poradíme spousty konkrétních tipů na brigády ve městě, kam půjdeš studovat, ale také seznam portálů, kde práci hledat online.
5. Trial shift
A jak to vypadá po tom, co najdeš práci a zvládneš pohovor? Většinou tě zaměstnavatel pozve na takzvanou “trial shift” neboli směnu na zkoušku. V rámci pár hodin si otestuje, jestli zapadáš do kolektivu, zvládáš komunikovat se zákazníky a nějaké basic úkony jako například umýt nádobí nebo zamést podlahu. V případě obchodu například třídíš nebo srovnáváš oblečení či jiné produkty. Není to nic složitého, nikdo po tobě nebude chtít latte art, obsluhovat přímo zákazníky nebo dělat s pokladním programem. Trial Shift je takový win-win pro obě strany, zaměstnavatel si vyzkouší, zda sedíš do týmu a ty si zase vyzkoušíš, zda tě práce baví! A na konci tě tak či tak většinou čeká kafe zdarma – a to se vyplatí!
Hanička – University of Worcester
Když jsem odjížděla do Anglie, konkrétně na University of Worcester, tak jsem věděla, že rodiče chci co nejméně zatěžovat. Byla jsem odhodlaná si práci najít co nejdříve. Roznášela jsem CV po různých kavárnách a restauracích ve městě. Měla jsem štěstí a brigádu si našla hned druhý týden na univerzitě a začala jsem pracovat v kavárně Starbucks. V prváku jsem pracovala zhruba 24-35 hodin týdně za £7.5 na hodinu (v té době byla minimální mzda £5.3 / hod). Měsíčně jsem si tak vydělala okolo £1000 za měsíc a mé náklady byly cca £600, takže jsem si i hezky ušetřila. Velkou výhodou práce v kavárně nebo restauraci je i občerstvení zdarma, čímž jsem i hodně ušetřila.
Ve druháku, když jsem byla povýšena na pozici supervizora jsem vydělávala £8.5 na hodinu a vydělala si ještě více. Měla jsem i možnost podílet se na marketingových aktivitách naší kavárny a také najímat další zaměstnance a brigádníky, což se perfektně hodilo k mému studiu Human Resources Managementu a PR. Ve škole jsem strávila 14-16 hodin týdně fyzicky plus samozřejmě spousty hodin samostudia a příprav, ale v pohodě jsem si mohla dovolit pracovat 3-4 dny v týdnu.
Dokázala jsem si krásně pokrýt náklady, zvládat školu a ještě vystudovat na ekvivalent červeného diplomu tady v ČR tzv. “First Class Degree”. Práce mi pomohla se nejen finančně osamostatnit, ale také si najít kamarády, zlepšit se v angličtině a naučit se efektivně organizovat čas.
Leonita – University of the West of England, Bristol
Když jsem se v roce 2015 přestěhovala do Bristolu, libra byla mnohem silnější (£1 = 40 CZK). Věděla jsem, že si budu muset práci najít co nejdříve. 5 dnů po příletu do Bristolu jsem šla do našeho univerzitního kariérního centra, kde mi poradili, jak vylepšit mé CV a dali mi spoustu tipů a rad ohledně hledání práce, ale také mi poradili, co říkat a neříkat v rámci případného pohovoru. Vytiskla jsem si tak 20 kopií svého opraveného CV a vydala jsem se do centra Bristolu. Měla jsem štěstí, že se mi ještě ten samý den ozvali z prvního podniku, kde jsem své CV nechala. Ještě ten den mě čekal pohovor a dokonce i první směna (tzv. “trial shift”).
I když jsem si v rámci své první směny jako barmanka v O2 Academy Bristol připadala úplně nemožně, protože jsem neměla žádné předešlé zkušenosti a věděla jsem, že se toho budu muset ještě hodně naučit, moc mě práce bavila a byla jsem tak ráda, že mě přijali! V O2 Academy jsem pracovala od toho dne celé první 2 roky svého bakalářského studia. První půl rok jsem vydělávala £6.7 na hodinu (v té době byla minimálka £5.30 na hodinu) a po povýšení na pozici “bar supervisor” jsem vydělávala celých £8 na hodinu. Měsíčně jsem si byla schopna vydělat £700 – £900 a životní náklady jsem měla okolo £700, protože jsem měla dražší ubytování / kolej s vlastní koupelnou a toaletou, za kterou si vždy trošku připlatíte.
Pracovala jsem vždy 20-30 hodin týdně a od druhého semestru prvního ročníku jsem tak byla plně finančně soběstačná. V práci jsem si navíc také zlepšila angličtinu, obohatila běžnou a hovorovou slovní zásobu, která se na akademické půdě tolik nepoužívá. Zároveň jsem získala spoustu přátel z řad mých kolegů a osvojila jsem si spoustu tzv. Employability skills, které mi pomohly s vylepšením mého CV a také získáním roční placené praxe při studiu.
Míša – Northumbria University Newcastle
Díky předchozí zkušenosti s prací v restauraci v České republice a proaktivnímu osobnímu hledání, se mi podařilo sehnat práci v Londýně hned během prvního týdne. Na základě krátkého a moc přátelského úvodního interview, kde se mě manager ptal hlavně na mé zkušenosti a dovednosti, jsem byla pozvána na první – zkušební směnu do italské řetězcové restaurace PizzaExpress. Během té jsem pomáhala kolegům podávat pití z lednice, odnášet špinavé nádobí nebo utírat stoly, zatímco jsem vstřebávala, jak se které jídlo jmenuje a jak se správně obsluhují zákazníci – nebylo to vůbec nic náročného, ale na základě toho mě do restaurace opravdu přijali.
Na pozici servírky jsem vydělávala £7,50 na hodinu, což byl oproti mým 60 Kč na hodinu v české restauraci skutečný rozdíl! 🙂 Navíc jsem měla vždycky na starosti svou vlastní sekci o několika stolech, o kterou jsem se starala od vstupu zákazníků do dveří až po zaplacení, a jelikož jsou Britové opravdu štědří a nechávají velká dýška, bylo možné si vydělat klidně až £50 za směnu navíc na dýškách! Nejen proto, ale také díky úžasnému týmu mezinárodních kolegů, kteří mě ochotně vše učili a se vším mi moc rádi pomáhali, velké podpoře ze strany managementu a milým zákazníkům, mě práce moc bavila.
Po několika měsících jsem se dokonce vypracovala na takzvaného Duty Managera (s čímž se mi zvýšil i plat na £8.50 / hod), neboli vedoucího směny, kdy jsem měla odpovědnost nejen za celou směnu, ale také za chod restaurace. Kromě zvládání každodenních otevíracích a zavíracích povinností, rozšíření slovní zásoby a zlepšení profesionálního vystupování jsem se naučila komunikovat stížnosti zákazníků, řešit nastalé problémy, ale také podporovat a správně úkolovat své kolegy.
Za dva roky, kdy jsem pro společnost pracovala, se mi poštěstilo navštívit spoustu školení zaměřených nejen na míchání koktejlů nebo latté art, ale také například na zlepšení komunikace a leadershipu. Kromě toho jsem dostávala na starost různé týmové projekty nebo organizování týmových akcí. Opravdu pyšná jsem ale na “Exceptional service award certificate”, který jsem obdržela od vedení PizzaExpressu na základě velkého množství kladných ohlasů od zákazníků na mé vystupování. Kromě super zkušeností, nádherných zážitků a vřelých vzpomínek mi práce v PizzaExpressu dala cenné kontakty a kamarády na celý život, se kterými se stále aktivně navštěvujeme a hlavně jsem si krásně pokryla i mé žití v Londýně a ušetřila si i peníze navíc.
Poté jsem pracovala jako servírka v restauraci čtyřhvězdičkovém hotelu Vermont v Newcastle upon Tyne. Nejčastěji jsem obsluhovala snídaně, což byla veliká výzva zejména pro můj time management a schopnost brzy vstávat 🙂 Díky flexibilním směnám od šesti do deseti ráno jsem ale měla nejen extrémně dlouhé a produktivní dny, ale také spoustu času na univerzitu, samostudium i studentský život. Práce v hotelu vyžadovala kromě plynulé angličtiny velice reprezentativní přístup a profesionální vystupování. Za to mě naučila bezkonkurenčně zvládat stres, který se projevoval zvláště během extrémně vytížených nedělních obědů, obsluhování pro Brity typických odpoledních čajů nebo honosných velkolepých rozluček se svobodou.
Při univerzitě jsem stíhala bez problémů pracovat většinou 25 hodin týdně (2 delší víkendové a dvě krátké směny ve všední den), takže jsem si díky hodinové mzdě £8.20 na hodinu pokryla veškeré životní náklady, které jsou v Newcastle podstatně nižší než v Londýně, ještě jsem si zvládala peníze dávat na stranu, a k tomu všemu jsem odpromovala na vyznamenání! 🙂
Simona – Middlesex University London
Pamätám si ako som sa pred pár rokmi presťahovala do Londýna a na svojom študentskom účte som mala len malú finančnú rezervu. Začala som preto už po týždni ako som sa zabývala hľadať prácu. Najprv som si prispôsobila životopis tomu anglickému štýlu CV, zaslala ho do kariérneho centra, kde mi dali skvelý feedback a CV vylepšili. Priznám sa, že tú istú verziu môjho CV používam dodnes, len samozrejme s úpravami a pridanými skúsenosťami. Nakoľko som študovala priamo v Londýne hľadať som začala online. Mojim cieľom bolo pracovať aj v centre Londýna a čo najviac ho spoznať, nechcela som v rámci brigády zostať na jednom mieste. A to sa mi aj splnilo pretože som našla niekoľko agentúr, ktoré ponúkali prácu v cateeringu na eventoch. Svoju prihlášku o prácu som vyplnila online priamo na stránkach agentúr a do pár dní ma pozvali na školenie. Hoci boli moje skúsenosti s obsluhou len minimálne nevadilo im to, pretože ma všetko dôležité naučili. Plat som mala vtedy £7 na hodinu.
Svoju prvú smenu som dostala na večer ešte v deň školenia a to hneď v hoteli v budove The Shard, čo je najväčší mrakodrap v Európe. Obsluhovala som na večeri na 32 poschodí s nádherným výhľadom na Londýn a Tower Bridge, zdalo sa mi akoby som sa ocitla vo filme. Priznám sa, že prvá smena bola veľmi stresujúca a po pár hodinách sa mi chcelo plakať. Servírovanie v 5 hviezdičkových hoteloch tam totiž musí byť tip-top a každý stôl sa servíruje synchronizovane a naraz, celé mi to prišlo ako dokonalá choreografia. A ja som samozrejme občas niečo poplietla. Neverila som, že o niekoľko odpracovaných dní a hodín neskôr budem pracovať ako team leader s vyšším platom aj väčšou zodpovednosťou. Napriek tomu, že práca servírky nebola mojím konečným cieľom, bol to skvelý spôsob ako odštarovať svoj pracovný život v zahraničí, spoznať stovky až tisícky miest v celom Londýne aj okolí. Pracovala som takmer v každom známom hoteli, koncertnej sále, na štadióne Wembley, Arsenal, ale tiež v radniciach, kongresových sálach, výstaviskách alebo galériách. Počas jarných Queen’s Garden Parties som pracovala v záhradách Buckinghemského paláca a inokedy som si pozrela koncert Adele priamo zo zákulisia. Pracovala som s tisíckami ľudí rôznych národností i skúseností a budem na to ešte určite dlho spomínať. Druhý rok štúdia som už začala pracovať pre podobné agentúry ale so zameraním na promo a reklamu. Tam som robila rôzne druhy práce od rozdávania letáčikov, brand ambassadora (reprezentant značiek) po maskota a animátora. Mala som desiatky školení priamo od marketingových manažérov napr. z Versace, Revlon alebo Unilever za ktoré som dostala zaplatené. Naučila som sa o direct marketing, rôzne techniky predaja aj o manažmente kampaní prezentácie nových produktov na trhu. Opäť som chodila na rôzne miesta vrátane prestížnych obchodných domov Selfridges a Harrods.
Okrem množstva skúseností bola práca skvele platená a to minimálne 10 libier na hodinu. Niektoré kampane boli platené £12 až £15. Za jeden deň som si tak zarobila od £100 a viac. Prácu som si vyberala a koorindovala sama cez môj online profil a v prípade, že som potrebovala namiesto práce písať esej mohla som moju smenu bez problémov zrušiť. Mesačne som si zarobila £900 až £1200 v čistom, čo mi stačilo na pokrytie mojich nákladov v Londýne a aj na nejaký ten „menší“ nákup nepotrebných vecí ako nových šiať, či topánok :). Od druhého ročníku až po magistra som tiež pracovala pre univerzitu ako Student Learning Assistant (SLA). V rámci tejto schémy som pomáhala mladším študentom na rovnakom odbore so štúdiom. Asistovala som na prednáškach, robila individuálne stretnutia a workshopy pre študentov. Opäť skvelá skúsenosť do životopis, ktorá mi dala prezentačné, komunikačné i mentorské a líderské schopnosti. Univerzita platila £9,50 až £12,50 na hodinu. Mne osobne vyhovovalo kombinovať si tieto rôzne brigády podľa seba a rozhodne som sa naučila skvelému time-managementu. A ak to znie, tak že som len pracovala tak opak je pravdou, stíhala som rozhodne aj štúdium a oba moje tituly som ukončila s vyznamenaním. Z mojej skúsenosti je faktom, že čím viac toho robím tým viac ma to motivuje a o to lepšie výsledky dosahujem v štúdiu aj v práci.
